Nejstarší jaderná elektrárna ve Francii končí. Debata o energii ne

Francie uzavřela nejstarší jaderný reaktor v zemi, 43 let starý blok Fessenheim při hranici s Německem. V zemi se ale rozproudila diskuze, zda jsou rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona ohledně snižování znečištění z fosilních paliv a plnění klimatických cílů správná.

Elektrárna Fessenheim byla v provozu od roku 1978 a patří k menším zařízením svého druhu ve Francii. Kromě toho je jen jednou z 58 reaktorů v zemi, která je po Spojených státech druhým největším výrobcem elektřiny z jádra. Z něj tam pochází 70 % elektřiny v rozvodné síti.

Druhý reaktor Fessenheimu odpojili energetici od sítě v pondělí ve 23:00. První reaktor je mimo provoz už od února.

Proti Fessenheimu desítky let protestovali aktivisté ve Francii, Německu i ve Švýcarsku, elektrárnu považovali za bezpečnostní riziko. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) navzdory seizmickému riziku sice elektrárnu vyhodnotil jako bezpečnou, bývalý prezident François Hollande ale voličům slíbil její uzavření.

Odpojování reaktoru od sítě trvalo v pondělí několik hodin, demontáž celé elektrárny ale podle koncernu EDF potrvá až 20 let. Pět let zaberou jen přípravné práce.

Francie je na cestě snižování podílu jaderné energie na výrobě elektřiny. V roce 2015 francouzský parlament schválil snížení tohoto podílu ze 75 na 50 procent do roku 2025. Na konci roku 2018 ale prezident Macron uvedl, že na 50 procent se země dostane nejdříve v roce 2035. Teď je podle agentury Reuters na zhruba 71 procentech. Do roku 2035 by chtěl Macron zavřít další zhruba desítku reaktorů.

Šéf Elysejského paláce si přeje větší roli pro větrné a solární elektrárny. Odklon od jádra však bude zřejmě kompenzovat jiný zdroj: zemní plyn, píše Bloomberg. Ostatně přechod od uhlí k plynu byl loni jedním z trendů i jinde v Evropě.

Kritici ale namítají, že až bude narůstat tlak na snížení emisí do roku 2050 na nulu, bude Francie kvůli nejistým dodávkám energií z vody a větru více záviset na fosilních palivech.

Na podobný model najíždějí jiné evropské země. V Německu a v Belgii pravděpodobně vzroste znečištění z uhelných a plynových elektráren, kterými se bude vykrývat výpadek elektřiny z jádra, dokud solární a větrné parky nenajedou na potřebnou kapacitu.

Německé rozhodnutí opustit do konce roku 2022 jádro vedlo k větší výrobě z uhlí, lignitu a plynu, “a tím ke zvýšení emisí CO2 a místnímu znečištění, což jsou účinky, se kterými se nepracovalo,” napsali tento týden Claude Crampes a Stefan Ambec z Toulouse School of Economics. Také se zvedly ceny elektřiny.

Macronova vláda věří, že definitivní stopka dvou reaktorů ve Fessenheimu emise ve Francii nezvedne, protože čistá energie se rozvíjí rychleji. Narůst by však mohly emise v sousedních zemích, které více spoléhají na fosilní paliva, vzhledem k tomu, že Francie je po většinu roku čistým vývozcem elektřiny.

Nahradit produkci z Fessenheimu výrobou z uhlí by znamenalo 10 milionů tun CO2 ročně navíc, odhaduje Electricité de France. Oproti tomu celý francouzský elektrárenský sektor měl loni díky energetickému mixu, sestávajícímu hlavně z jádra a zelených energií, na kontě jenom 19,2 milionu tun, necelou desetinu toho co v Německu. Na spalování uhlí to v zemi přitom moc nevypadá, protože poslední čtyři francouzské uhelné elektrárny by měly být odstaveny v dalších několika letech.

Výpadek Fessenheimu měla řešit výroba v jaderné elektrárně Flamanville na západě Francie. Tady se ale kvůli problémům při výstavbě se zahájením komerčního provozu nepočítá dříve než v polovině 2023.
Letošní produkce z jádra by tedy ve Francii podle EDF mohla letos znovu klesnout. Důvodů je ale vícero. Léto je sice obvykle časem na pravidelnou údržbu, kvůli koronaviru a s ním spojené slabší poptávce ale nyní stojí více jaderných elektráren, než je obvyklé. Z 56 reaktorů v zemi jich je aktuálně k dispozici jenom 27.

Na vrcholu epidemie korony ve Francii byla poptávka po elektřině nižší až o 22 % oproti normálu.

EDF elektrárna Fessenheim jaderná Francie

EDF? Letos jsou zatím nižší o 19 %, i když utility z evropského indexu Stoxx 600 ztrácejí jako celek zhruba 3,2 % za stejné období.

Zdroje: Bloomberg, ČTK, EurActiv

Ilustrační foto od Markus Distelrath z Pixabay