Pojištění nemovitosti Češi nepodceňují. Neváhají si připlatit za více rizik

Češi na pojištění vlastního bydlení rozhodně nešetří. Většina majitelů nemovitostí se nespokojí pouze s pokrytím základních živelních rizik a ochotně si připlatí například za riziko poškození fasády kunou nebo rozbití skel. Kromě šíře rizik ovlivní cenu pojištění také lokalita, typ a způsob využívání nemovitosti nebo výše zvolené spoluúčasti.

Oprava poničené nemovitosti může vyjít na miliony. Češi tak nechtějí nic riskovat a neváhají si připlatit za kvalitnější pojištění. „Podle našich statistik jen zlomek majitelů nemovitostí uzavře nejlevnější variantu pojištění, která obvykle zahrnuje pouze základní živelní rizika a asistenční služby. Ve většině případů – konkrétně v 94 procentech případů – si lidé pro jistotu připlatí za pojistku, která kromě základních rizik pokrývá navíc například vodovodní škody, vandalismus, rozbití skel či škody způsobené přepětím v elektrické síti nebo zkratem,“ potvrzuje Ladislav Gruber, analytik ePojisteni.cz. U dražších prémiových variant jsou poté nastaveny vyšší limity pojistného plnění a je možné si přidat i další rizika jako například krytí nákladů na ošetření domácích mazlíčků, poškození fasády domu zvířetem nebo pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti.

Základní cenu pojištění navyšuje o několik desítek procent lokalita, ve které se konkrétní nemovitost nachází. Pojišťovny zpravidla rozdělují Českou republiku do několika pásem, a to kupříkladu na Prahu, Brno, ostatní krajská města, bývalá okresní města a další místa. „Lokalita má na výši pojistného největší vliv. Obecně se dá říct, že nejméně vydají za pojištění nemovitosti i domácnosti lidé z vesnice a menšího města. Naproti tomu majitelé nemovitostí v Praze a Brně zaplatí o 30 až 35 procent více a lidé z ostatních větších měst musejí počítat s navýšením pojistného o 10 až 15 procent,“ uvádí Ladislav Gruber.

Do ceny pojištění se promítá i to, o jakou nemovitost se jedná (dům, byt, chata), zda slouží k trvalému bydlení nebo pouze k rekreaci a v neposlední řadě také zvolená výše spoluúčasti. Naopak na výši pojistného nemá vliv materiál stavby. Je tedy jedno, jestli se jedná o dřevostavbu, nebo je dům postaven z cihel či betonu. Ladislav Gruber k tomu dodává: „Hlouběji do kapsy musejí sáhnout majitelé nemovitostí v povodňové zóně, kteří si připojišťují riziko povodně. Pojišťovny rozlišují čtyři povodňové zóny. Většina pojišťoven nabízí toto připojištění pro nemovitosti do druhé, výjimečně třetí povodňové zóny. Čím vyšší je riziko povodně, tím vyšší je samozřejmě cena připojištění, a to až několikanásobně oproti základní první zóně.“ Ze statistiky ePojisteni.cz vyplývá, že za pojištění nemovitosti zaplatí Češi od osmi set do tří tisíc korun. Tři čtvrtiny majitelů nemovitostí platí pojistné ročně a zhruba pětina dává přednost pololetní platbě.

Pojištění nemovitosti i domácnosti je vhodné aktualizovat alespoň jednou za tři roky. V posledních letech totiž nemovitosti výrazně zdražily a zvyšuje se také vybavenost domácností. Podmínky nastavené například před deseti lety již nemusejí zaručit odpovídající pojistnou ochranu. Zatímco u pojištění vozidel se motoristé naučili smlouvy pravidelně aktualizovat, v případě pojištění majetku je to spíše výjimkou. „Pojišťovny ceníky pro pojištění majetku často neaktualizují, klienti tedy platí několik let naprosto stejnou částku a nemají potřebu si smlouvu každý rok kontrolovat či přepojišťovat. Když už se pojišťovna rozhodne navýšit cenu, většinou zdražení spojí se zařazením nového rizika do balíčku sjednaného pojištění. Pojišťovny v tomto reagují na nové potřeby klientů. V posledních letech přidávaly do balíčků například pojištění fotovoltaických panelů, pojištění vířivek, infrasaun nebo elektrického ovládání garáží. Jedná se o příslušenství nemovitosti, které dříve nebylo zcela běžné, ale dnes se stává standardem,“ doplňuje Ladislav Gruber.