Máte letos nějaké pasivní příjmy? Můžete se těšit na nižší zdanění, ale bez nároků

Celkové zdanění pasivních příjmů je nižší než zdanění příjmů ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Takové příjmy (ale i příjmy z nájmu a ostatní daňové příjmy) totiž nepodléhají platbě sociálního a zdravotního pojištění. To je jistě výhoda. Nevýhodou je však neřešení pojistného vztahu.

Jestliže nejsou splněny zákonné podmínky pro daňové osvobození, tak podléhají pasivní příjmy dani z příjmu fyzických osob a je potřeba je uvést do daňového přiznání. Zaměstnanci mající například pravidelný příjem z pronájmu si musí sami podat daňové přiznání a nemohou požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Podmínky pro případné daňové osvobození je vhodné si zjistit předem, a pokud je to alespoň trochu možné, tak je dodržet, ať se neplatí zbytečně vyšší daň z příjmu. „Například příjem z prodej nemovitosti, ve které majitel nebydlí, je od daně z příjmu fyzických osob osvobozen, jestliže mezi nabytím a prodejem uplyne lhůta alespoň pěti let,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Nevzniká účast na pojištění

Z pasivních příjmů se neplatí sociální pojištění. To mimo jiné znamená, že žádný takový příjem se nezohledňuje pro nárok na nemocenské dávky či důchodové účely. V praxi tedy mohou mít někteří občané vysoké roční příjmy například z nájmu a výsledný měsíční státní důchod jim vyjde podprůměrný. Občané mající pouze pasivní příjmy, kteří nesplňují žádnou z podmínek hodnocení daného období jako náhradní doby pojištění, mohou mít dokonce problémy se získáním potřebné minimální doby pojištění pro přiznání starobního důchodu. V roce 2019 musí žadatelé o starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let. „Lidé, kterým plynou pouze pasivní příjmy, by měli včas danou situaci řešit přihláškou k dobrovolnému důchodovému pojištění, neboť k přiznání důchodového věku nestačí pouze dosáhnout důchodového věku,“ varuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Pozor na platbu zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny musí každý měsíc za každého svého pojištěnce obdržet platbu, buď od zaměstnavatele nebo od státu nebo přímo od pojištěnce. Občané mající pouze pasivní příjmy si musí sami platit zdravotní pojištění, pokud nesplňují některou z podmínek pro zařazení do kategorie státních pojištěnců, jako osoby bez zdanitelných příjmů. „V roce 2019 platí osoby bez zdanitelných příjmů měsíční zdravotní pojištění v částce 1 803 Kč, a to vždy do 8. dne následujícího měsíce, přičemž neplnění zákonných povinností je přitom ze strany zdravotních pojišťoven sankciováno,“ upozorňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Jak je to při přivýdělku?

Zaměstnanci mající pravidelné pasivní příjmy jsou nemocensky pojištěni ze zaměstnání, výše nemocenské, mateřské, otcovské, ošetřovného nebo důchodů se však vypočítává pouze z dosažené mzdy. Současně jsou v registru své zdravotní pojišťovny vedeni jako zaměstnanci a mají tedy vyřešen svůj pojistný vztah, na zdravotním pojištění je jim zaměstnavatelem sraženo 4,5 % a dalších 9 % za ně odvádí zaměstnavatel. „Maximálních daňových výhod u pasivních příjmů využijí tedy zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné, pro které je pasivní příjem zajímavým finančním doplňkem,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Štítky