Polovina lidí žije od výplaty k výplatě. Předčasně si vybírají peníze z penzijního spoření, do důchodu odchází později

Podle aktuálního průzkumu společnosti MetLife žije téměř polovina zaměstnanců od výplaty k výplatě a 52 procent jich kvůli finanční situaci hodlá odložit odchod do důchodu. Třetina všech pracovníků pak pro pokrytí různých nečekaných výdajů sahá do svých peněz z penzijního spoření. Podle průzkumu se zaměstnanci při řešení finančních i jiných životních problémů čím dál častěji spoléhají na pomoc svých zaměstnavatelů.

Podle letošního průzkumu firmy MetLife žije 49 procent zaměstnanců od výplaty k výplatě. Téměř třetina lidí pak pod tíhou své finanční situace sahá do svých důchodových úspor. V tomto ohledu byla situace nejvážnější mezi příslušníky generace X, tedy lidmi zhruba mezi čtyřiceti a padesáti lety, u nichž ze svých penzijních spoření již nějaký podíl prostředků vybral téměř každý třetí. Většinou finance potřebovali na neplánované výdaje.

„Lidé z generace X bývají nedostatkem prostředků vážně ohroženi. Stojí totiž na takovém pomezí, kdy se obvykle ještě pořád starají o děti, ale zároveň již začínají řešit starosti se stárnoucími rodiči,“ upozorňuje personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz zaměřující se na nábor technicky zaměřených pracovníků. Z generace takzvaných „baby boomers“, lidí starších 53 let, a tedy těch, kteří jsou důchodu nejblíže, pak do svých penzijních úspor sáhlo dle studie 28 procent respondentů, a to nejčastěji kvůli koupi nebo opravě domu.

Finance z penzijka na pokrytí nečekaných výdajů

Tento problém se ovšem netýká jen starších zaměstnanců – ze svých penzijních spoření vybírá i více než pětina mileniálů (23 až 36 let) a více než čtvrtina pracovníků z nejmladší generace Z (pod 23 let). Mileniálové tyto finance nejčastěji využívají na pokrytí nečekaných výdajů a obecných dluhů. Pro generaci Z platí podobné důvody, ovšem 20 procent z nich například uvedlo, že peníze potřebují na pořízení automobilu. Celých 52 procent pracovníků poté kvůli své finanční situaci plánuje odchod do důchodu o několik let odložit.

Transformované fondy stěží pokryjí inflaci

Penzijní spoření má v České republice téměř každý druhý obyvatel. Peníze z transformovaných fondů, tedy u smluv penzijního připojištění sjednaných do 30. listopadu 2012, lze vybrat již po 1 roce. U nových smluv uzavřených po 1. 1. 2013, takzvaného doplňkového penzijního spoření, je to možné až po 2 letech. „Je třeba si uvědomit, že předčasný výběr prostředků z penzijního spoření znamená, že člověk přijde o veškeré státní příspěvky a všechny výnosy a příspěvky zaměstnavatele jsou mu zdaněny 15% daní. Navíc je nutné dodanit uplatněné daňové odpočty,“ upozorňuje Robert Novoměstský, analytik společnosti Freedom Financial Services. „Aktuálně je živých smluv téměř 4,4 milionů kusů. Z 80 % však jde o smlouvy u transformovaných fondů, tedy dřívější penzijní připojištění, jehož výnos mnohdy ani nepokryje inflaci. Není tak divu, že lidé peníze raději vybírají,“ dodává Robert Novoměstský.

Zaměstnanecký well-being

Zmíněný průzkum odhalil i další trend: zaměstnanci čím dál častěji očekávají, že jim v řešení složitých (nejen) finančních situací pomůže jejich zaměstnavatel. „Takzvaný zaměstnanecký well-being, tedy celková fyzická i psychická pohoda pracovníků, je v současné době pro firmy velké téma. Řada podniků do well-being benefitů investuje nemalé prostředky a všemi silami se snaží své zaměstnance podporovat, což je snaha bezesporu pozitivní. Bohužel se začíná ukazovat, že se firmám může v určitých případech vymstít, a to právě v tom, že se zaměstnanci stanou závislí na jejich pomoci a neschopni – či neochotni – převzít odpovědnost za svou finanční a životní situaci do vlastních rukou,“ vysvětluje Kodenková.