V Maďarsku se průměrná mzda zvýšila na 1 948 EUR (47 122 Kč) a na Slovensku na 1 569 EUR (37 954 Kč); meziroční růst ve V4 se pohyboval od 3 % na Slovensku až po 9 % v České republice a Maďarsku, v Polsku činil 8 %. Tato data vyplývají z každoroční studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars, která stejně jako v předchozím roce sleduje nejen nominální mzdy, ale i jejich kupní sílu po přepočtu pomocí parity kupní síly (PPP).
V Polsku vzrostla průměrná mzda na 2 156 EUR (52 154 Kč), v Maďarsku na 1 948 EUR (47 122 Kč) a na Slovensku na 1 569 EUR (37 954 Kč). Meziroční růst průměrné mzdy ve V4 se pohyboval od 3 % na Slovensku až po 9 % v České republice a Maďarsku, v Polsku činil 8 %. „Rozdíly v nominálních mzdách mezi zeměmi regionu zůstávají značné, nicméně tempo růstu je v řadě zemí stále velmi dynamické. To platí jak pro státy, které dohánějí západoevropskou úroveň, tak pro některé balkánské a východoevropské ekonomiky. Česká republika si v letošním roce polepšila nejen v absolutní výši průměrné mzdy, ale i v tempu růstu v rámci V4,“ uvedla Jana Boštíková, vedoucí partnerka HR & Payroll a ESG služeb ve Forvis Mazars.
Mzdy v CEE: Rakousko a Německo v čele
Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 5 497 EUR (132 972 Kč), což představuje 10% nárůst oproti loňsku. K Rakousku se nadále přibližuje Německo, kde průměrná mzda dosáhla 4 784 EUR (115 725 Kč) a meziročně vzrostla o 3 %.
Na opačném konci žebříčku se nacházejí zejména středoasijské a některé západobalkánské země, nejnižší průměrnou mzdu 371 EUR (8 974 Kč) pobírají zaměstnanci v Kyrgyzstánu, 400 EUR (9 676 Kč) pak v Uzbekistánu. Na Ukrajině činí průměrná mzda 548 EUR (13 256 Kč).
V průměru vydělávají zaměstnanci v soukromém sektoru v regionu střední a východní Evropy okolo 1 700 EUR (přibližně 41 100 Kč), avšak s výraznými rozdíly mezi jednotlivými státy. Průměrná mzda je nižší než 1 000 EUR například v Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, na Ukrajině, v Moldavsku, Albánii či Bosně a Hercegovině. V Bulharsku, většině bývalých jugoslávských zemí, v pobaltských státech a v zemích Visegrádu se pohybuje mezi 1 000 a 2 500 EUR. V Litvě činí průměrná mzda 2 336 EUR (56 508 Kč), ve Slovinsku 2 592 EUR (62 700 Kč) a v Chorvatsku 2 093 EUR (50 630 Kč).
Průměrná mzda stagnovala v 6 zemích regionu, ve 3 dokonce klesala
Nadprůměrný meziroční růst průměrné mzdy zaznamenalo například Rakousko (10 %), Chorvatsko (10 %), Estonsko (14 %), Albánie (15 %), Bosna a Hercegovina (12 %), Severní Makedonie (20 %) či Srbsko (12 %). Stagnaci nebo pouze minimální změny vykázalo Bulharsko, Kosovo, Lotyšsko, Litva, Moldavsko a Uzbekistán. Výraznější pokles průměrné mzdy ukázala studie například v Kyrgyzstánu (-20 %), ve Slovinsku (-5 %) a v Rumunsku (-2 %). „Průměrná mzda není ukazatelem, který by musel v každé ekonomice automaticky rok co rok růst. Běžné jsou období stagnace nebo i mírného poklesu, a to i ve vyspělých ekonomikách, jako je například Slovinsko,“ komentuje výsledky Jana Boštíková, vedoucí partnerka HR & Payroll a ESG služeb ve Forvis Mazars.
Minimální mzdy: dvojciferný růst ve střední Evropě
Hrubá minimální mzda v zemích střední a východní Evropy v roce 2026 dále rostla. Nejvýraznější nárůst zaznamenala Černá Hora, kde se zákonná minimální mzda zvýšila přibližně o třetinu na 670 EUR. Dvouciferný růst v lokální měně vykázalo také Slovensko (z 816 na 915 EUR), Česká republika (z 20 800 na 22 400 Kč) a Albánie (ze 400 na 500 EUR). V Maďarsku vzrostla minimální mzda ze 707 na 840 EUR a v Polsku ze 1 094 na 1 108 EUR.
Německo a Rakousko zůstávají v rámci regionu na vrcholu, jejich minimální mzdy se pohybují okolo 2 400 EUR. Většina ostatních zemí regionu se nadále koncentruje v pásmu 400–1 000 EUR, přičemž v zemích západního Balkánu a na východ od EU hranic zůstává minimální mzda citelně nižší než v členských státech Evropské unie.
PPP: reálná kupní síla mezd mění pořadí zemí
Stejně jako v loňském roce studie detailně zkoumá průměrné mzdy upravené o index parity kupní síly (PPP), a to zejména v případě čistých mezd. Právě tento přepočet ukazuje, jaký standard si mohou zaměstnanci v jednotlivých zemích za svou mzdu reálně dovolit.
Nejvyšší kupní sílu si po přepočtu PPP nadále udržují Rakousko a Německo, která si i po zohlednění vyšších cenových hladin zachovávají jasný náskok před zbytkem regionu. Naopak Estonsko představuje opačnou dynamiku: relativně vysoká nominální čistá mzda je výrazně „okrájena“ vyššími cenami. Řecko je podobně výraznou výjimkou, nominální čistá mzda je v prostředí vyšších cen „stažena“ zpět tak, že se po přepočtu PPP ocitá za několika zeměmi s nižšími hrubými mzdami.
Na druhém konci spektra je Černá Hora, kde relativně mírná nominální čistá mzda stojí proti jedné z nejnižších cenových hladin v regionu. Díky tomu je kupní síla zaměstnanců výrazně vyšší, než by napovídala samotná výše mzdy v eurech. Podobně jsou na tom Polsko, Chorvatsko a Rumunsko: v každém z těchto států nižší lokální ceny citelně zlepšují skutečnou životní úroveň zaměstnanců oproti tomu, co naznačují nominální mzdová data.
„Ačkoli průměrná hrubá mzda v Maďarsku, Bulharsku či Rumunsku je v porovnání s Českou republikou nadále nižší, po zohlednění PPP se rozdíly v reálné kupní síle čistých mezd výrazně zmenšují a v některých případech se tyto země Česku přibližují či jej do určité míry překonávají,“ uvedla Jana Boštíková, vedoucí partnerka HR & Payroll a ESG služeb ve Forvis Mazars s tím, že ze studie vyplývá, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou po zohlednění PPP výrazně menší, než by naznačovala samotná úroveň hrubých mezd.
* dle kurzu 24,19 použitého ve studii CEE Tax Guide Forvis Mazars 2026
** porovnání dle CEE Tax Guide Forvis Mazars 2025 a 2026