Jak vypadá nerovnost v praxi
Na rozdíl od oficiálních tabulek je nerovnost v odměňování často patrná až „mezi řádky“ – například v rozdílných bonusech, prémiích nebo při přidělování prestižnějších projektů. Podle portálu JenPráce.cz se největší rozdíly objevují v profesích, kde mzda není pevně stanovena tarifem – typicky v administrativě, obchodu nebo marketingu. Rozdíl v nabízené mzdě může činit i 3–5 tisíc korun měsíčně na totožných pozicích.
„V praxi se setkáváme s tím, že ženy často vykonávají stejnou práci, ale s menší pravděpodobností dosáhnou na bonusy či kariérní růst. Rozdíly často nevznikají záměrně, ale často z kombinace předsudků, transparentnosti i behaviorálních rozdílů mezi muži a ženami,“ vysvětluje Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.
„V jedné firmě může být asistentka s tříletou praxí ohodnocena stejně jako asistent s roční praxí – bez rozdílu kvalifikace, výkonnosti nebo jiných legitimních důvodů, jen proto, že si o vyšší mzdu neřekla. V menších firmách navíc často chybí jasná mzdová struktura, což zvyšuje riziko nechtěné diskriminace,“ doplňuje Kateřina Poláková, advokátka z kanceláře Dostupný advokát.
Evropa tlačí na větší transparentnost
Evropská směrnice o transparentnosti odměňování (EU 2023/970) má za cíl odstranit rozdíly ve mzdách žen a mužů, které v EU dosahují průměrně 13 %, zatímco v Česku se dlouhodobě drží kolem 16 %. Směrnice reaguje na fakt, že zaměstnanci často nemají dost informací, aby mohli nerovnost odhalit nebo se proti ní bránit.
Zaměstnanci budou mít v budoucnu právo znát mzdové rozpětí už ve fázi náboru a budou si moci vyžádat informace o své mzdě i o odměňování kolegů opačného pohlaví. Důkazní břemeno se zároveň přesouvá na zaměstnavatele – pokud zaměstnanec podá žalobu kvůli nerovnému odměňování, firma bude muset prokázat, že jednala spravedlivě a objektivně. Větší podniky s více než 250 zaměstnanci budou mít od roku 2027 povinnost pravidelně reportovat rozdíly v odměňování mužů a žen, a pokud se prokáže rozdíl vyšší než pět procent, budou muset provést mzdový audit a přijmout nápravná opatření.
Členské státy musí směrnici promítnout do svých zákonů do června 2026. V Česku se proto očekává, že dopad na zaměstnavatele pocítí nejprve větší firmy, následně i menší podniky.
„Transparentnost mezd může zpočátku znamenat pro firmy větší administrativu, ale dlouhodobě přináší vyšší důvěru a stabilitu. A právě důvěra je v době nedostatku pracovní síly konkurenční výhodou,“ doplňuje Anna Kevorkyan.
