Zjednodušeně platí, že daňové přiznání musí podat ten, komu za rok 2025 zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, pokud nejde o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž byla daň už sražena zvláštní sazbou. Přiznání se podává i tehdy, když jsou příjmy nižší, ale vznikla daňová ztráta. „U zaměstnanců platí důležitá výjimka. Přiznání typicky nemusí podávat poplatník, který měl příjmy jen ze zaměstnání od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů, u všech podepsal prohlášení k dani a současně neměl jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona vyšší než 20 000 Kč ročně,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars s tím, že jakmile se tento limit překročí, povinnost podat přiznání obvykle vzniká.
Nejčastější situace, kdy musí přiznání podat i zaměstnanec, senior, student nebo rodič na rodičovské, jsou následující.
Souběh více zaměstnání
Jedním z typických případů, kdy vzniká povinnost pro podání daňového přiznání je, když má poplatník více pracovních poměrů ve stejném období. Často jde o hlavní pracovní poměr a vedle toho další pracovní poměr, dohodu nebo brigádu ve stejnou dobu. V takovém případě už zpravidla nestačí roční zúčtování u zaměstnavatele a je potřeba podat daňové přiznání. Výjimkou mohou být například příjmy z dohody o provedení práce, které byly zdaněny srážkovou daní.
Další zdanitelné příjmy vedle mzdy nad 20 000 Kč ročně
Častým důvodem pro povinnost podat přiznání jsou i různé vedlejší příjmy. Může jít například o příjmy z nájmu, z příležitostného prodeje, z vedlejší samostatné činnosti, z prodeje majetku nebo jiné „ostatní příjmy“. Pokud zaměstnanec překročí hranici těchto dalších zdanitelných příjmů 20 000 Kč, přiznání podat musí.
Příjmy z pronájmu bytu, domu, garáže nebo jiné nemovitosti
Mnoho lidí také řeší příjmy z pronájmu. Příjem z nájmu není automaticky osvobozený. Pokud tedy nejde jen o zaměstnance bez dalších příjmů a nejsou splněny podmínky pro nepodání, přiznání se u nájmu běžně podává. „Například důchodce s příjmy z nájmu posuzuje povinnost podat daňové přiznání podle stejných pravidel jako ostatní poplatníci. Samotné pobírání důchodu totiž povinnost podat přiznání nijak neovlivňuje,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
Prodej nemovitosti a nesplnění podmínek pro osvobození
Častou situací v souvislosti s otázkou, zda podávat či nepodávat daňové přiznání u nepodnikajících lidí, je prodej nemovitosti. Příjem z prodeje bytu nebo domu je osvobozený například tehdy, pokud měl prodávající v nemovitosti bydliště alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem. Pokud tato podmínka splněna není, posuzují se další zákonné testy včetně časového testu držby; u části nověji nabytých nemovitostí se uplatňuje delší, desetiletý test. Pokud podmínky osvobození splněny nejsou, příjem se zdaňuje a přiznání je nutné podat.
Vedlejší výdělky z vlastní tvorby a drobných služeb
Řada lidí si také po práci přivydělává vlastní výrobou či službami. „Je zásadní rozdíl mezi nahodilým přivýdělkem a soustavnou činností. Pokud jde o skutečně příležitostný příjem, může být při splnění zákonných podmínek osvobozen do 50 000 Kč za rok. Jakmile je ale činnost pravidelná, opakovaná a organizovaná, často už nepůjde o osvobozený příležitostný příjem, ale o zdanitelnou činnost, která může vést k povinnosti podat přiznání,“ vysvětluje Gabriela Ivanco z Forvis Mazars.
Brigády na dohody
Na hraně povinnosti podat daňové přiznání bývají také brigády na dohody. Samotná brigáda ještě automaticky neznamená povinnost podat přiznání. U dohod o provedení práce platí pro rok 2025, že srážková daň se uplatní na příjmy, které u téhož zaměstnavatele nepřevýší 11 499 Kč měsíčně. Pokud je daň vyřešena srážkou a nevznikne jiný důvod pro podání, daňové přiznání se podávat nemusí. Povinnost ale často vznikne při souběhu více pracovních vztahů nebo při dalších vedlejších příjmech.
Výhry v loteriích a jiných hazardních hrách
Další skupinou jsou výhry v loteriích či jiných hrách. „Od roku 2025 platí přísnější limit. U každého jednotlivého druhu hazardní hry je roční limit pro osvobození 50 000 Kč,“ upřesňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. U loterií a tombol se výhra nad tento limit obvykle zdaní už při výplatě srážkou provozovatelem, takže výherce ji zpravidla do přiznání neuvádí. U jiných hazardních her se posuzuje roční výsledek podle pravidel pro daný typ hry a povinnost podat přiznání může vzniknout.
Prodej cenných papírů nebo podílu ve společnosti a nesplnění podmínek pro osvobození
Povinnost podat přiznání se může dotknout i lidí, kteří rozpouští své investice. Od 1. ledna 2025 se zavedl nový limit pro osvobození těchto příjmů ve výši 40 mil. Kč ročně, a to i u příjmů, kde je splněn časový test. „Časový test činí u cenných papírů 3 roky a u obchodních podílů 5 let,“ připomíná Gabriela Ivanco s tím, že pokud podmínky osvobození nejsou splněny, přiznání se podává.
Senioři, studenti a rodiče na rodičovské
U seniorů, studentů či rodičů na rodičovské se mohou často předpokládat automatické úlevy. Pro tyto skupiny však neplatí žádná univerzální výjimka z povinnosti podat přiznání. Rozhodující je vždy druh a výše příjmů. Student tedy není od daně osvobozen jen proto, že je student; senior není osvobozen jen proto, že pobírá důchod; a rodič na rodičovské postupuje stejně jako kterýkoli jiný poplatník.
Senioři by měli vědět, že většina důchodů se do zdanění vůbec nepromítne. Od daně je osvobozena pravidelně vyplácená penze nebo důchod do výše 36násobku minimální mzdy, tedy za rok 2025 do 748 800 Kč. To znamená, že většina běžných důchodů se vůbec nedaní.
Zásadní limity pro loňské příjmy
Pro lepší orientaci v tom, kdy už je potřeba daňové přiznání podat, je dobré znát základní částky.
50 000 Kč – obecná hranice ročních zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání.
20 000 Kč – hranice dalších příjmů u zaměstnance, který jinak splňuje podmínky pro roční zúčtování.
50 000 Kč – limit pro osvobození příležitostných příjmů podle § 10.
50 000 Kč – roční limit osvobození u jednotlivých druhů hazardních her.
11 499 Kč měsíčně – hranice pro srážkovou daň u DPP v roce 2025.
748 800 Kč ročně – osvobozená část pravidelně vypláceného důchodu nebo penze v roce 2025, což odpovídá 62 400 Kč měsíčně.
