Daně a podnikání

Firmy cenu elektřiny neovlivní. Mohou ale ovlivnit, jak na ni zareagují

9. 10. 2026 Daně a podnikání Autor: Redakce
Firmy cenu elektřiny neovlivní. Mohou ale ovlivnit, jak na ni zareagují

Při řízení nákladů na energie je cena elektřiny za MWh ta nejviditelnější veličina. Firmy ale situaci na trhu ovlivnit nemohou. Stále větší význam proto získává schopnost přizpůsobit aktuálním podmínkám vlastní spotřebu, výrobu i odběr ze sítě. O výsledných nákladech tak nerozhoduje jen cena elektřiny, ale také to, jak efektivně dokáže firma na změny reagovat.

Dvě firmy mohou nakupovat elektřinu za stejných podmínek, a přesto se jejich výsledné náklady mohou lišit. Cena silové elektřiny je dnes totiž jen jednou částí rovnice. „U firemního odběru tvoří významnou část nákladů také regulované složky, zejména platby za rezervovanou kapacitu a sankce za její překročení. Firma tak neplatí jen za to, kolik energie spotřebuje, ale také za to, kdy ji odebírá. A právě tohle ‚kdy‘ se dá řídit,“ upozorňuje Branislav Hrdý, technicko-obchodní manažer společnosti Wattstor.

Podmínky se přitom mohou měnit na několika úrovních současně. Ve výrobě může nečekaně vzrůst odběr a vzniknout výkonová špička, u firem s fotovoltaikou se v průběhu dne mění objem vlastní výroby a zároveň kolísají ceny na spotovém trhu. Mezi jednotlivými hodinami se mohou lišit i v řádu násobků a v době vysoké solární výroby mohou klesnout do záporných hodnot. Pro energetiku firmy tak nemusí být optimální stejné řešení ráno, v poledne a večer. V jednu chvíli může být výhodné využít vlastní výrobu nebo uloženou energii, jindy elektřinu odebrat ze sítě.

Důležitým prvkem aktivního řízení energie je bateriové úložiště. Umožňuje oddělit okamžik výroby nebo nákupu elektřiny od její spotřeby. Samotná baterie ale nestačí. „Aby bylo možné její potenciál skutečně využít, musí být propojena se systémem energetického managementu, který její provoz řídí. Za tímto účelem jsme vyvinuli systém Podium, který v reálném čase vyhodnocuje aktuální spotřebu provozu, výrobu fotovoltaiky, stav nabití baterie i ceny elektřiny na trhu a zároveň hlídá limity místa, například rezervovanou kapacitu. Na základě těchto informací průběžně rozhoduje, kdy je výhodné energii odebírat ze sítě, ukládat nebo naopak využít z baterie,“ vysvětluje Branislav Hrdý.

Jak může aktivní řízení energie fungovat v praxi, ukazuje projekt výrobce nábytku TON v Bystřici pod Hostýnem. Podnik kombinuje fotovoltaiku s bateriovým úložištěm o výkonu 1 MW a kapacitě 2 MWh, celý systém přitom řídí energetický management Podium. Průběh běžného provozního dne ukazuje, jak systém reaguje na cenu elektřiny na denním trhu, aktuální výrobu z fotovoltaiky a spotřebu závodu. V době nízkých cen nebo přebytků z fotovoltaiky baterii nabíjí, zatímco při růstu ceny podnik čerpá energii z baterie místo dražší elektřiny ze sítě. S rostoucí výrobou fotovoltaiky během dopoledne odběr ze sítě postupně klesá a kolem poledne se dostává na nulu. Spotřebu závodu v tu chvíli plně pokrývají vlastní zdroje a přebytky se ukládají do baterie. Ročně tak podnik dokáže využít přibližně o 350 MWh vlastní čisté energie více, kterou by jinak prodal za nízkou výkupní cenu a v době potřeby musel elektřinu nakupovat zpět včetně distribučních poplatků.

Podobným směrem se nyní vydává také český výrobce dřevěných palet KLAUS Timber. V jeho závodě v Nepomuku vzniká bateriové úložiště o výkonu 2 MW a kapacitě 5 MWh, které bude propojeno s fotovoltaikou a řízeno systémem Podium. „Úložiště má vedle ukládání přebytků z vlastní výroby pomáhat také s ořezáváním odběrových špiček a využívat období výhodnějších cen elektřiny na spotovém trhu. Pokud provoz krátkodobě potřebuje vyšší výkon, může zvýšený odběr pokrýt baterie místo distribuční sítě. Firma tak může snížit potřebnou rezervovanou kapacitu nebo se vyhnout sankcím za její překročení,“ říká Branislav Hrdý.

Možnosti aktivního řízení ale sahají ještě dál. Systém nemusí čekat až na okamžik, kdy změna skutečně nastane, protože část vývoje lze předvídat a energetiku na něj připravit předem. „Nic z toho nevyžaduje ruční zásah. Systém předem plánuje podle predikce výroby a spotřeby. Pokud očekává vyšší odběr, může s předstihem zajistit dostatečné nabití baterie. Pokud naopak předpověď ukazuje vysokou výrobu z fotovoltaiky, může v baterii předem vytvořit prostor pro její uložení,“ vysvětluje Branislav Hrdý.

Pokračujte ve čtení

Související články