Ostrovní systémy stojí na fotovoltaice a bateriích, ale ty samy o sobě nezajistí celoroční provoz. V zimě nebo při dlouhodobě špatném počasí je nutné mít zdroj, který dodá výkon nezávisle na slunečním svitu.
Když se řekne generátor nebo elektrocentrála, lidé si často představí hlučný dieselagregát, který zrovna nevoní, vyznačuje se vyššími vibracemi a je náročný na údržbu i skladování paliva. Tahle představa ale patří minulosti.
Z nových ceníků některých karetních společností vyplývá, že menší firmě s měsíčními odběry do 5000 litrů paliva může být účtována přirážka až 5 Kč za každý natankovaný litr paliva.
Ostrovní fotovoltaické systémy představují ekologické řešení pro místa bez elektrické přípojky. V zimních měsících však čelí zásadní výzvě: nedostatku slunečního svitu. Jak zajistit spolehlivý provoz i v období, kdy jsou solární zisky minimální?
S rozmachem bateriových úložišť lze efektivněji využívat energii. Může jít o kombinaci s FVE, záložním zdrojem pro případ výpadku sítě nebo o zásobování energií na odlehlém pracovišti. Firmy jsou při práci „v terénu“ často odkázány na elektrocentrály, u kterých lze při zapojení do hybridního systému výrazně snížit spotřebu paliva, emise i provozní náklady.
Tisícikilometrová cesta k moři dokonale prověří momentální technický stav vašeho auta a může přinést i nejednu další nástrahu. Jak se na takovou cestu připravit, co zkontrolovat po technické stránce a na jaké dokumenty určitě nezapomenout?
S rozmachem fotovoltaiky tíhnou domácnosti i firmy k větší energetické nezávislosti. Tomu může pomoci kombinace solárních panelů s bateriovým úložištěm. Na skutečné odstřižení od distribuční sítě to však nestačí.
Podle odborníků má ale kalkulovaná cena dobíjení značný rozptyl. 100 kilometrů ujetých elektromobilem vás totiž může stát méně než stokorunu, ale také více než tři stovky.
Dejte pozor na zatajené nehody, dražší škodovky i na ojetiny z Německa.
Za první půlrok spolupráce s projektem Zasaď život podpořily firmy i podnikatelé v Axigonu s každým odebraným litrem paliva výsadbu celkem 750 stromů na Pálavě, v Moravském krasu i v Krkonoších.
