Právě na sociálním pojištění zaplatí většina OSVČ ze všech přímých daní nejvíce. Vyšší odvody na sociální pojištění na druhou stranu znamenají v budoucnu vyšší státní důchod. Standardní sazba sociálního pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu, podnikající řádní starobní důchodci však mají nárok na slevu na sociálním pojištění a na sociální pojištění odvádí 22,7 % z vyměřovacího základu. „Na samotný výpočet ročního sociálního pojištění má zásadní vliv, jestli byla vykonávána hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost,“ vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Skutečný versus minimální vyměřovací základ
Pokud je při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti skutečný vyměřovací základ, jímž je 55 % daňového základu, nižší než minimální vyměřovací základ, tak se roční sociální pojištění vypočítává z minimálního vyměřovacího základu, který za celý kalendářní rok 2025 činí 195 540 Kč. Od ročního sociálního pojištění se odečtou zaplacené měsíční zálohy během roku. Například při hrubém zisku ve výši 600 000 Kč se použije pro výpočet skutečný vyměřovací základ ve výši 330 000 Kč a roční sociální pojištění u OSVČ v předdůchodovém věku činí 96 360 Kč.
Vedlejší činnost bez placení sociálního pojištění
OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, např. z důvodu podnikání při zaměstnání nebo během studia, sociální pojištění z podnikání vůbec neplatí, jestliže je hrubý zisk do limitu. V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2025 se sociální pojištění neplatí do hrubého zisku ve výši 111 736 Kč, pokud však byla samostatná výdělečná činnost vykonávána pouze po část roku, tak se limit poměrně snižuje. „Zaměstnanec s příjmem z podnikání ve výši 200 000 Kč má při uplatnění 60% výdajového paušálu hrubý zisk 80 000 Kč a sociální pojištění z podnikání tak neplatí, přehled však odevzdat musí,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.
Platba sociálního pojištění z vedlejší činnosti
Pokud OSVČ vykonávající vedlejší činnost překročí rozhodný limit, vzniká jí povinnost platit sociální pojištění, přičemž sazba zůstává stejná jako u hlavní činnosti. Minimální roční vyměřovací základ pro výkon vedlejší samostatné výdělečné po celý kalendářní rok 2025 činí 61 464 Kč. Když je z vedlejší samostatné výdělečné činnosti placeno sociální pojištění, tak to má pozitivní vliv na budoucí výpočet státního důchodu. Do výpočtu důchodu vstupují všechny rozhodné příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Například při hrubém zisku ve výši 140 000 Kč se použije vyměřovací základ ve výši 77 000 Kč a roční sociální pojištění z vedlejší činnosti při standardní sazbě pojistného činí 22 484 Kč.
Termín pro odevzdání přehledu
Přehled pro OSSZ musí všechny OSVČ odevzdat do měsíce po termínu pro odevzdání daňového přiznání, přičemž přehled musí být odevzdán elektronicky. Jestliže bylo podáno daňové přiznání do 1. 4. 2026, je termín pro podání přehledu 4. 5. 2026, pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2026, musí přehled podat nejpozději 1. 6.2026 a pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2026, termín pro odevzdání přehledu je až 3. 8. 2026. Případný nedoplatek na sociálním pojištění je nutno uhradit do osmi dnů od odevzdání přehledu. V přehledu se současně vypočítá nová měsíční záloha na sociální pojištění. „Platba sociálního pojištění je pro OSVČ oproti dobrovolnému nemocenskému pojištění povinná, neplnění povinností ohledně sociálního pojištění je ze strany OSSZ finančně postihováno,“ upozorňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.
