Velké inflační zmatení

Jamie Merchant má docela trefnou poznámku k Moderní monetární teorii: Jak její zastánci, tak odpůrci ji podle něj vnímají jako teorii peněz, teorii monetární (jak název napovídá). A neustále se dohadují, kdo z nich má pravdu. Jenže fakticky jde o „teorii státu“. Dnes trochu více o inflaci, či spíše inflačním zmatení.

Začal jsem poznámkou o MMT, protože úvahy o ní jsou stále relevantnější. Zastánci MMT v principu tvrdí, že stát může své deficity pokrývat tiskem peněz, jediným limitem je mu inflace. A poslední dobou se hodně diskutuje o tom, že MMT již byla fakticky uvedena do praxe tím, jak mohutně se nyní v některých zemích monetárně a fiskálně stimuluje.

Můj pohled na další vývoj inflace zmatení monetární" src="/Fotobank/80bb87c2-7fb4-4ceb-86ae-e61a256a8620?width=500&height=559&action=Resize&position=Center" />

Na téma budoucí
inflace – viz ona zmínka o tom, že než o pouhou teorii monetární jde spíše o teorii státu.

Těžko se strefuje do cíle. A ani pořádně nevíme, kam jej nastavit

Jak je to s oněmi inflačními cíly? V principu mohou zůstat tam, kde jsou. Mohou být sníženy, či naopak zvýšeny. Ti, kteří se kloní k poslední možnosti, většinou argumentují tím, že takový krok by zvýšil prostor pro snížení sazby na vrcholu cyklu, a tudíž by existoval větší prostor pro jejich pokles (na spodku omezený cca nulou).

Mohli bychom pak také tvrdit, že tento posun inflačního cíle by tak eliminoval „nepříjemnosti“ spojené s kvantitativním uvolňování, s negativními sazbami, a podobně. Přijdeme ale i na protiargumenty a systematicky se tématu věnuje „Raising the Inflation inflační cíl vzrůst až na 5 %.

V dubnu letošního roku zase spatřila světlo světa „Does Low Inflation Pose a Risk to Economic Growth and Central Banks Reputation?“ v níž Marek Dabrowski také poukazuje na to, že ve vyspělých zemích se inflace zpět k 2 %, ale naopak by jej měly snížit a vysvětlit tento krok veřejnosti. Důvěryhodnost centrálních bank je pak podle ekonoma ohrožena spíše populistickými tlaky a také tím, že dostávají další a další mandáty nad rámec cenové stability.

Tvrzení a závěry této studie tedy stojí mimo jiné na zpochybnění tradičních argumentů pro cca 2% inflace roste riziko pádu do deflace.

Se vší tou teorií a daty...


V principu by to mělo být jednoduché: Na základě teorie a praxe nastavit pro ekonomiku nejvhodnější inflační cíl. A na základě teorie a praxe jej dosahovat. Realita vypadá jinak, sporů a zmatení je přes všechny teorie a data (a vyhledávání na Googlu – viz výše) asi více než shody a jasnosti. A můžeme tak uvažovat o tom, že monetární (a potažmo všechny ekonomické) teorie nejsou vlastně o tom, o čem se zdají být (jako MMT není o věcech monetárních – viz úvod). Již jsem to tu nějaký čas nezmiňoval, tak si dnes dovolím připomenout: Jak říkal Einstein, vážné problémy nelze vyřešit na té úrovni, na které vznikly. A možná to můžeme trochu doladit: Ne na té úrovni, na které se zdá, že vznikly.