Rozbřesk: Svět po koronaviru - jak se vypořádat s monstrózními dluhy?

Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP. 

Není proto divu, že sílí nekonvenční hlasy, jak zajistit udržitelnost těchto dluhů. V akademické obci se tak začíná vážně diskutovat o možnosti mimořádné monetizace koronavirového dluhu, kdy by centrální banka pokryla dodatečné výdaje státního rozpočtu tiskem nových peněz. Rozdíl oproti dnešnímu QE je zásadní – centrální banka by nakupovala státní dluh napřímo (nikoli skrze sekundární trh) a hlavně by nikdy nevyžadovala jeho splacení.

Monetizace státního dluhu však rozhodně není bezproblémová a mezi ekonomy je všeobecně považována za absolutní tabu. Přímé financování státního rozpočtu mělo historicky za následek řadu hyperinflačních epizod, příkladem budiž Výmarská republika nebo Zimbabwe. Zastánci monetizace na to konto argumentují (v čele s ekonomy jako Galí nebo De Grauwe), že by se tentokrát jednalo o mimořádnou/jednorázovou reakci na koronavirovou pandemii. Navíc, vzhledem k tomu, že ECB dlouhodobě podstřeluje inflační cíl a korona-šok dále omezí inflační tlaky v ekonomice, odhadují, že by dodatečná měnová emise nezpůsobila dramaticky vysokou inflaci, se kterou by si centrální banka nedokázala poradit (De Grauwe při monetizaci 900 mld. euro v roce 2020 odhaduje inflaci velmi zhruba na 4-5 % v následujících 5 letech).

Zřejmě ještě problematičtějším aspektem je legálnost monetizace dluhu – primární právo Evropské unie tuto operaci explicitně zakazuje, což má garantovat nezávislost centrální banky. Na druhou stranu, v průběhu euro krize a také v pozdějších letech to byla právě ECB, jež významně ohnula vlastní pravidla, aby pomohla nejvíce zadluženým státům a plnila roli věřitele poslední instance.

Realisticky se tedy cesta k nějaké formě monetizace dluhu v eurozóně jeví nesmírně trnitě, což však nic nemění na tom, že koronavirová pandemie přináší viditelný posun v uvažování o možnostech hospodářské politiky. Poté, co se měnové experimenty následující po světové finanční krizi v roce 2008 staly novým standardem, se tak zdá, že trend experimentování na poli měnové politiky jen tak neskončí.



*** TRHY ***

CZK a dluhopisy

Koruna se v průběhu včerejšího obchodování vrátila pod hranici 26,70 EUR/CZK a vůči euru si připsala zhruba deset haléřů. Na cestě k silnějším úrovním ji nezastavilo ani projednávání a následné nepřekvapivé schválení historicky nejvyššího deficitu státního rozpočtu, který by měl v letošním roce dosáhnout až 500 mld. korun. Stát má za ním jednak propad daňových příjmů v důsledku recese a také i zvýšené výdaje na podporu ekonomiky. Současně bude znamenat i vyšší potřebu státu na financování dluhu, který má jen v letošním dosáhnout téměř 731 mld. korun. Z této částky se včetně dvou včera prodaných bondů MF podařilo na dluhopisovém trhu získat už 416 mld. korun. Prodejem pokladničních poukázek ministerstvo zatím získalo 133 mld., nicméně zhruba polovina těchto krátkých papírů je splatných ještě v letošním roce. 


Zahraniční forex
Relativně pesimistické komentáře ze strany vedení Fedu a především fakt, že počet nových COVID případů včera v USA dosáhl téměř 62 tisíc, začínají doléhat na americký dolar. Eurodolar se tak vyhoupl až na dostřel hranice 1,14. Zajímavé bude nyní sledovat, jak se eurodolaru bude dařit, pokud i akciové trhy vezmou na vědomí zhoršující se epidemiologickou situaci v USA, která svědčí o tom, že správné načasování otevření ekonomiky se zde nepovedlo. V této souvislosti bude dobré monitorovat i dnes odpoledne zveřejněné týdenní statistiky z amerického trhu práce.

Ropa
Ropa pokračuje v relativně nudných prázdninových seancích, kterým dominuje minimální volatilita a utlumená obchodní aktivita. Vytrhnout cenu ropy Brent ze zajetí hranice 43 dolarů za barel se včera nepovedlo ani nad očekávání silnému nárůstu zásob ve Spojených státech v rozsahu 5,7 mil. barelů, který byl částečně kompenzován poklesem zásob na straně benzínu (-4,8 mil. barelů). V tomto týdnu přijde na řadu již pouze jedno zajímavé číslo - páteční aktivita amerických producentů, která by mohla zvrátit trend propadu aktivních vrtných souprav.


Akcie
Akciové trhy v USA včera s úderem poslední obchodní hodiny zamířily vzhůru ve velkém stylu. Z jednotlivých sektorů trhu se nejvíce tradičně dařilo informačním technologiím (+1,4 %), dále utilitám (+1,2 %). Na opačné straně spektra se s poklesem o 1,8 procenta nacházely zpracovatelé surovin. Index Dow Jones Industrial Average skončil na 26.067 bodech (+0,7 %). S&P 500 rostl o 0,8 procenta na 3.169 bodů. Technologický Nasdaq Composite přidal 1,4 procenta, čímž přepisuje historii s novým rekordem na 10.492 bodech.