Co už si vyžádal brexit

Británie je pořád v Evropské unii, jednání o jejím vystoupení z osmadvacítky jsou zmatečná a nad šestou největší ekonomikou světa visí hrozba hospodářského zmatku. Největšími dosavadními dopady brexitu se nedávno zabývala agentura Bloomberg, informace o více či méně přímých dopadech historického rozhodnutí Britů o odchodu z EU ale přicházely v posledních dnech i odjinud.

FINANCE

Největší světové finanční společnosti hledají svoje hnízdo mimo londýnskou finanční čtvrť City. Pět z největších bank světa, které mají zájem nadále působit na starém kontinentu, přesouvají ze svých rozvah aktiva v řádu 750 miliard EUR. Tvrdí to alespoň nejmenované zdroje Bloombergu, podle kterých tyto prostředky míří do Frankfurtu. Nutno poznamenat, že kapitál přesunout musely, aby získaly souhlas Evropské unie a mohly dál poskytovat svoje služby v zemích EU.

Bankéřů zatím z Londýna odešlo méně, než se očekávalo. Největší světové banky ale plánují, že několik tisíc svých zaměstnanců přesunou do Paříže, Dublinu, Madridu a dalších měst. Finanční společnost CME Group přesunula do Amsterodamu svůj evropský trh pro krátkodobé financování, který je největší v regionu.

EKONOMIKA

Britská libra klesla od referenda o brexitu v červnu 2016 k inflaci. Výsledkem je pokles kupní síly spotřebitelů. Pro už tak těžce zkoušené britské maloobchodní prodejce je život zase o trochu složitější.

Firmy pořád nevědí, jakou podobu rozluka s Evropskou unií nabere, a odkládají rozhodnutí o výdajích. Britská centrální banka Bank of England předpokládala pro loňský rok nulový růst investic.

Bez šrámu nezůstal ani hospodářský růst. Švýcarská bankovní jednička UBS již v roce 2017 avizovala, že referendum stálo Británii již přes 2 procenta produktu ekonomiky. Nějakou dobu asi potrvá, než se tyto šrámy zahojí. Podle prognóz, které shromáždil Bloomberg, se ekonomika na předreferendové tempo růstu do roku 2020 nevrátí. Loni růst britské ekonomiky zpomalil na 1,4 procenta z předloňských 1,8 procenta. Jeho tempo bylo nejslabší od roku 2012 a jedním z důvodů byla právě nejistota kolem brexitu. K důvodům ale patří i slabá zahraniční poptávka.

Schválení odchodu Británie z EU v referendu z června 2016 přimělo britské podniky ke zvyšování investic v ostatních členských zemích EU, a to zřejmě na úkor domácích investic, vyplývá ze studie Centra pro ekonomickou výkonnost, které je součástí Londýnské ekonomické školy (LSE). Výsledek referenda podle ní vedl od poloviny roku 2016 do září 2018 k nárůstu počtu nových přímých zahraničních investic britských firem ve zbytku EU o 12 %. Tento nárůst odpovídá částce 8,3 miliardy GBP (245 miliard Kč).

FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL

Odchod Evropské lékové agentury (EMA), která 22 let sídlila v Londýně, do Amsterodamu zasadil britskému farmaceutickému průmyslu těžké rány. Výrobci léčiv zatím rozšiřují svoje testovací provozy v Evropské unii a snaží se udržet si svou působnost na trhu po celém bloku. Používají k tomu peníze, které, jak tvrdí, mohly místo toho zamířit do výzkumu.

DOVEDNOSTI

Čistá imigrace z Evropské unie do Británie klesla na nejnižší hodnoty za šest let. Utrpělo tím britské pohostinství, zemědělství či stavebnictví. Všechny mají problémy najít pracovníky, přičemž tradičně spoléhají na pracovníky z Evropské unie.

Ve vyšším vzdělávání se mnohdy objevuje nervozita, jak budou probíhat zápisy zahraničních studentů a mezikulturní výměny v rámci EU. Na brexit už kvůli propouštění částečně svalila vinu Heriot-Wattova univerzita v Edinburghu.

MÉDIA

Do zahraniční z Británie už svoje zaměstnance i vysílací licence přesunula spousta zahraničních mediálních společností. Příkladem jsou třeba Discovery nebo NBC Universal, které mají povolení od britských úřadů šířit svoje vysílání po Evropě. Discovery přesouvá některé svoje licence do Amsterodamu a NBC Universal podal žádost v Německu. O něčem podobném uvažuje i ctihodná BBC, která jedná s nizozemskými a irskými regulátory o přesunu některých licencí pro svoje komerční stanice do Evropské unie.

BYDLENÍ

Nejistota kolem vystoupení Británie z EU zasáhla i britský trh s bydlením. Podle cenového ukazatele, který sestavuje profesionální sdružení Royal Institution of Chartered Surveyors (RICS), klesly ceny závěrem loňského roku na nejnižší úroveň za šest let. Obzvláště pomalu jdou obchody v Londýně.

ÚVĚR

Nejistota, která obestírá britskou měnu a ostrovní ekonomiku jako celek, má za následek úpadek role libry na světových úvěrových trzích. Zahraniční nefinanční společnosti prodaly loni dluhopisy pouze za 7 miliard liber, což je méně než polovina objemu, který se do emisí dostal předloni.

Nedařilo se ani prodeji firemního dluhu emitovaného v librách, především tedy závěrem loňského roku. Naopak náklady na pojištění podřízených dluhopisů velkých britských bank v posledních měsících rostly.

Firmy také přesouvají svoje ústředí pro Evropskou unii nebo zakládají nové dceřinky. Platí to třeba pro japonské výrobce elektroniky Sony a Panasonic nebo pro pojišťovnu Chubb.

Zdroj: Bloomberg, ČTK