Jak by si vedlo „NATO Evropa“?

Podle Leonida Bershidskyho z Bloombergu se NATO na Twitteru chlubilo, že čtyři nejlepší týmy na mistrovství světa, tedy Francie, Velká Británie, Belgie a Chorvatsko, jsou členy této organizace. Američané se na šampionát neprobojovali a „minimálně na hřišti si tak aliance vystačí bez USA. Přežila by ale i ve skutečnosti bez svého nejsilnějšího člena?

Tuto otázku si někteří experti kladou již od chvíle, kdy se Donald Trump stal prezidentem Spojených států. Alespoň na papíře by NATO bylo i bez USA schopno řešit regionální krize a odradit od možné agrese Rusko. Evropští členové NATO měli minulý rok dohromady 1,78 milionu vojáků. Američané jich měli 1,3 milionu, Rusko asi 1 milion. Mobilizace by tato čísla mohla změnit, ale „evropské NATO“ se 7 000 tanky, 2 612 vojenskými letadly a 382 útočnými vrtulníky by bylo schopno postavit se Rusku, míní Bershidsky.

Velká Británie a Francie mají mnohem menší jadernou sílu než Spojené státy, ale stále dost velkou na to, aby odrazovala případné útočníky. Francie má podle britské vlády až 300 funkčních jaderných hlavic, Británie dalších 120. Ve srovnání s Američany, kteří jich mají 4 000, to není mnoho. A to samé platí o Rusku, které disponuje 4 300 hlavicemi. Nicméně Francie je v této oblasti silnější než třeba Čína s jejími 270 hlavicemi. Francie a Británie navíc disponují asi 30 % hlavic nesených ponorkami. Výdaje na obranu u evropských zemí pak sice tvoří jen asi 36 % výdajů amerických, ovšem stále to je mnohem více než u jiných států, a to včetně Číny.

Bershidsky tvrdí, že velká část evropských výdajů na obranu se promrhá, protože udržují paralelní národní systémy a struktury a příliš mnoho rozdílných druhů zbraní. Tuto slabost lze ale také brát jako budoucí příležitost. Pokud by se totiž USA z NATO stáhly, donutilo by to evropské země k užší spolupráci a zvýšení efektivity. Center for Strategic and International Studies navíc tvrdí, že pokud se vezme do úvahy celková vojenská síla, hned několik zemí se na boji proti ISIS podílelo více než Spojené státy. A nejde o jediný důkaz, že evropské vojenské síly nestojí stranou konfliktů.

Odchod z NATO by pak podle Bershidskyho změnil i politiku Spojených států. Ty by mimo jiné musely mnohem více zvažovat vojenské operace ve vzdálenějších oblastech. Například v roce 2011 bylo v Afghánistánu 38 000 evropských vojenských jednotek a bez nich by Američané museli na vojenské operace v regionu dávat o desítky miliard dolarů více. Při útocích proti ISIS zase evropské země provedly asi třetinu všech náletů. A právě boj s ISIS byl jedním z hlavních volebních témat současného amerického prezidenta.

Trump před několika dny napsal na Tweeteru, že NATO prospívá Evropě mnohem více než Spojeným státům. „Prospívalo by jí ale i bez USA,“ píše Bershidsky. Ovšem dodává, že Spojené státy kritizují evropské země za nedostatečnou výši výdajů na zbrojení už dlouhou dobu. Předchozí americké vlády jen nebyly ochotny důsledně požadovat nápravu. Trump je v tomto ohledu jiný, ale „Spojené státy potřebují spojence stejně, jako oni potřebují je“. Evropa by se nakonec mohla začít starat o svou vlastní bezpečnost, i když v první fázi by to zřejmě budilo obavy.

Zdroj: Bloomberg