Nejčastější důvody, proč se Češi rozhodují pro výměnu své hlavní banky, jsou vedení účtu zdarma, kvalitní a rychlé online bankovnictví a poplatky za výběry.
Vysoká škola, přednášky, život na koleji a večírky - pět let studentského života bývá vnímáno jako téměř bezstarostné a svobodné období. Mnozí mladí lidé se poprvé starají sami o své finance a učí se s nimi hospodařit. Když pak období studentských slev a souvisejících výhod skončí, je potřeba se spolu s první stálou výplatou důkladněji zamyslet nad správou svých peněz, včetně výběru vhodných finančních produktů.
Přestože už lze většinu finančních služeb spravovat online, významná část lidí dává přednost vyřídit si i ty nejběžnější úkony osobně na kamenné pobočce své banky. To se týká jak zadávání plateb, tak pravidelné kontroly zůstatku na účtu.
Už 58 % Čechů má osobní zkušenost s nákupem zboží v zahraničním e-shopu a 22 % z nich zde dokonce nakupuje pravidelně. Vyplývá to z průzkumu konzultační společnosti Acomware.
E-shopy s potravinami nestíhají dodávat, online prodejci ostatního zboží ale začínají pociťovat dopady aktuálních opatření. Jen začátkem týdne se prodeje některých druhů zboží propadly až o polovinu. Přestože prodejci reagují omezením investic do reklamy, které se například u výkonnostní reklamy snížily o 42 %, není výhled do dalších týdnů příliš optimistický. Online prodej zboží může s výjimkou potravin a drogerie průměrně klesnout až o 40 %.
K platebním terminálům se dnes již nemusejí přikládat jen kreditní a debetní karty, ale i chytré telefony. Jak fungují mobilní platby a co všechno jimi můžete zaplatit?
Parkovací zóny: Loni byl systém zaveden například v Brně nebo v Příbrami. V Praze pak došlo ke sjednocení pravidel napříč zónami placeného stání a novinkou je, že i v pražských modrých zónách může zaparkovat každý. Platbu je však možné provést pouze mobilní aplikací.
Pro úhradu parkovného lidé stále častěji využívají mobilní platby. Díky nim je možné úhradu na ulici, a to i v modré zóně, nebo v parkovacích domech a obchodních centrech realizovat klasickou platební nebo i tankovací kartou.
Nový systém ochrany klientů bank před kybernetickými útoky vyhodnocuje chování v online bankovnictví. Jeho sledováním dokáže určit, kdy je chování nestandardní a hrozí podvodné odčerpání peněz.
Kromě neustálých změn a různých zvratů na ekonomickém i politickém poli je v dnešní době patrný trend narůstajícího boje proti hotovosti. Po celé planetě je vedena válka s jediným cílem – aby hotovost postupně vymizela z našeho každodenního života a veškeré transakce se prováděly bezhotovostní formou.
Air Bank plánuje do konce roku 2018 rozšířit síť bankomatů ze současných 120 na 350, v příštím roce zavede kontokorent, cestovní pojištění nebo placení pomocí mobilních telefonů vybavených čipem NFC. Neaktivním klientům ale zruší garanci výhodného úročení peněz.
Visa spouští v prodejnách Albert kampaň na podporu plateb kartou. Každý, kdo mezi 31. srpnem a 27. září 2016 zaplatí v některém ze supermarketů nebo hypermarketů Albert pomocí karty Visa nákup v minimální výši 500 Kč, obdrží slevový poukaz v hodnotě 50 Kč na další nákup.
Na český trh v loňském roce vstoupily předplacené platební karty a čísla ukazují, že je o ně velký zájem. Meziročně jejich počet vzrostl o téměř 24 tisíc. Důvody jsou prosté. Dobíjecí platební karta umožňuje například přesnou kontrolu útrat a bezpečné platby na internetu. Je to tím, že i když je dobíjecí karta co do šíře využití totožná s kartou k bankovnímu účtu, bankovní účet není k jejímu zřízení třeba. Své uplatnění mají tyto karty i jako šikovný prostředek k oslovení konkrétního segmentu firemních klientů.
Evropané si stále častěji volí při placení bezkontaktní technologie. Celkový počet bezkontaktních transakcí kartami MasterCard a Maestro přesáhl v roce 2015 jednu miliardu, což je meziročně 150% nárůst. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 bylo v Evropě průměrně 13 % transakcí provedeno bezkontaktně. Česká republika (77 %) patří v tomto ohledu mezi špičku nejen v Evropě, ale na celém světě.
Trend bezhotovostního placení je na vzestupu. Bezhotovostními velmocemi jsou severské země, kde si lidé zvykli platit kartou i za maličkosti. Například Dánů, kteří spoléhají na peníze v peněžence, je čím dál méně. Podle Dánské národní banky klesly za 20 let hotovostní platby z 80 procent na 25 procent.