Tři čtvrtiny Čechů kvůli koronaviru šetří, přesto mají 4 z 10 lidí nižší úspory

Lidé začali během pandemie více šetřit, výdaje omezily tři čtvrtiny z nich. Nejčastěji Češi ušetřili za jídlo v restauracích a za dovolenou, téměř polovina lidí ale méně utrácela také za služby a běžné nákupy do domácnosti. I tak má ale 39 % Čechů menší úspory než před začátkem první vlny pandemie. 4 z 10 lidí se kvůli koronavirové krizi také více bojí, že nebudou mít peníze na důchod.

Lidé, kteří od začátku pandemie ztratili část úspor, přišli v průměru o 55 000 korun, což představovalo v průměru 35 % jejich celkové finanční rezervy. Vyplývá to z průzkumu Instant research společnosti IPSOS pro ČSOB Penzijní společnost s 1 100 respondenty. 69 % Čechů si navíc není jistých, zda bude stát i přes rostoucí zadlužení i nadále schopen vyplácet státní důchody.

Lidé šetří na výdajích za jídlo i služby

Kvůli pandemii čínské chřipky Covid-19 poklesly řadě Čechů příjmy, 76 % z nich ovšem omezilo také výdaje. Za dovolenou ušetřilo 48 % lidí, nejčastěji od 10 do 50 tisíc korun. Útraty za jídlo v restauracích omezilo dokonce 52 % dotázaných. Od začátku pandemie na nich však Češi ušetřili méně, nejčastěji do 1 000 Kč. Více než 5 000 Kč tímto způsobem ušetřilo jen 5,5 procenta lidí.

„Je přirozené, že se Češi snaží šetřit. Část lidí měla menší příjmy, mnoho dalších si navíc nemůže být jistých tím, zda nepřijdou o práci kvůli pokračující krizi. Některé úspory se navíc přímo nabízejí – restaurace byly po velkou část roku zavřené, možnost odjet na dovolenou do zahraničí byla také značně omezená,“ vysvětluje Ladislav Rokos, obchodní a marketingový ředitel ČSOB Penzijní společnosti.

Lidé také méně utráceli za služby, menší výdaje za ně mělo 46 % respondentů. Na nákupech do domácnosti ušetřilo 40 % Čechů, za alkohol zaplatilo méně 36 % z nich.

Nejistota ohledně důchodu

Od začátku pandemie si také desetina respondentů přestala platit penzijní spoření. 22 % Čechů se tak v tuto chvíli nijak finančně nepřipravuje na stáří. I proto se ohledně svých příjmů v důchodovém věku nejvíce lidí spoléhá na státní důchody. Zatímco ze svých vlastních úspor plánuje žít 34 % dotázaných, se státním důchodem si chce vystačit 40 % lidí.

„V období finanční nejistoty by se měli na stáří připravovat spíše více než dříve, nikoli naopak. A to tím spíše, že ohledně budoucnosti státních důchodů si lidé nejsou jistí s čím budou moci počítat. Jen pětina Čechů například věří, že důchody i nadále porostou stávajícím tempem,“ dodává Ladislav Rokos.

Optimističtí jsou v tomto ohledu pouze mladí lidé do 26 let, dalšímu růstu důchodů věří 31 % z nich. Mladí také více věří, že i v budoucnu bude obvyklé vyplácení jednorázových příspěvků pro seniory. S dalšími příspěvky, podobnými 5 000 Kč vyplaceným důchodcům plošně na konci roku 2020, počítá 24 % dotázaných do 26 let, ale méně než 18 % respondentů z ostatních věkových skupin.

I proto má po koronavirové krizi 36 % lidí větší strach z důchodu než před jejím začátkem. Více než dvě třetiny lidí si navíc nejsou jisty tím, zda bude stát kvůli rostoucímu zadlužení schopen i nadále vyplácet důchody a 29 % respondentů si dokonce myslí, že je stát nadále platit nezvládne.

Přípravy se vyplatí

Pandemie ukázala, že finanční přípravy na stáří není radno podceňovat. Důležité je ovšem také zvolit správný způsob, jak si peníze na důchod ukládat. Nejčastější formou je penzijní spoření, které i po pandemii využívá 52 % respondentů. Populárnější je mezi muži, má je 56 % z nich, u žen je to o 8 procentních bodů méně.

Téměř čtvrtina lidí si platí životní pojištění, 23 % dotázaných si pak ukládá peníze prostřednictvím stavebního spoření. Jenže 38 % lidí si pouze odkládá část příjmu či peníze ukládá v hotovosti nebo na běžném účtu.

„I to je samozřejmě lepší než nespořit vůbec. Lidé by si ale měli peníze ukládat tak, aby neztrácely hodnotu – tedy například právě prostřednictvím penzijního spoření. Ke svým úsporám tak dostanou státní příspěvek, a kvalitní fondy navíc často nabízejí vysoké zhodnocení. Například dynamický účastnický fond ČSOB Penzijní společnosti vykázal od svého vzniku až ke konci roku 2020 zhodnocení 49,34 procent, vyvážený účastnický fond pak za stejné období 26,88 procent. Což je v této nejisté době opravdu velmi atraktivní zhodnocení vložených peněz pro naše klienty,“ zdůrazňuje Ladislav Rokos.

TIP: Polovina účastnických fondů nepřekonala za 8 letou historii inflaci. Dlouhodobě vydělávají jen ty „rizikové“

Nejčastějším důvodem, proč si lidé nespoří více, jsou nedostatečné příjmy, uvádí je 68 % lidí. Více než pětina z nich pak říká, že je pro ně těžké odložit stranou velkou část příjmů. I proto je pro 70 % Čechů příjemnější pravidelné spoření po menších sumách než jednorázové větší vklady, dalších 22 % lidí preferuje nepravidelné ukládání drobných částek.