Spotřeba zemního plynu byla v Česku loni nejnižší od roku 1992. Největší úspory vykázaly domácnosti, které meziročně spotřebovaly o 11,6 % méně plynu. Vyplývá to z údajů Energetického regulačního úřadu. Naproti tomu spotřeba zkapalněného ropného plynu (LPG) určeného pro vytápění loni dle dat Celní správy vzrostla meziročně o 7,5 %.
„Stejně jako u zemního plynu se v případě topného LPG nutně projevila mírná zima, snaha ušetřit za vytápění, ale i větší míra využití úspornějších kondenzačních kotlů. Přesto spotřeba roste, což je dáno zejména zvýšeným zájmem v souvislosti s povinnou odstávkou starých nevyhovujících kotlů na tuhá paliva,“ říká Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.
Tento trend potvrzuje například společnost Primagas, která za loňský rok eviduje 13% nárůst počtu nových koncových zákazníků. Nejčastěji jde právě o domácnosti, které modernizovaly vytápění – 38 % nových zákazníků přešlo na propanové vytápění po odstávce kotle na uhlí. Další pětinu pak tvoří odběratelé, kteří v obavách ohledně ceny přešli na propanové vytápění z elektřiny.
Naproti tomu společnost Východočeské plynárenské strojírny (VPS), která je renomovaným výrobcem a exportérem zásobníků na LPG, loni zaznamenala slabší rok. Petr Sedlák, obchodní a technický ředitel VPS, to přisuzuje zavádějícím informacím a obavám ohledně budoucnosti plynových kotlů. „Rok 2024 vypadá již od ledna zcela jinak, evidujeme výrazné oživení poptávky. Týká se to kromě Česka celé střední Evropy, přičemž největší nárůst instalace zásobníků LPG letos zaznamenáváme v Polsku, kde je tato oblast velmi silně rozvinuta a je vnímána jako jednoduchá a ekonomicky výhodná varianta vytápění rodinných domů,“ říká Petr Sedlák a dodává, že lidé se už v neúplných a zavádějících informacích o tzv. „konci plynových kotlů“ zorientovali a řada z nich rovněž získala negativní zkušenost, že i provoz tepelného čerpadla něco stojí.
Pro mnoho domácností je tak vytápění zemním plynem, popř. kapalným propanem stále jasnou volbou, a to navzdory tomu, že dotační podpora plynových kotlů skončila. Plynové vytápění je totiž nejvhodnějším zdrojem tepla pro starší a hůře zateplené objekty. Současně přitom platí, že v horizontu životnosti topného systému – 10 až 15 let – vychází plynové vytápění při porovnání sumy vstupní investice a následných provozních nákladů většinou velmi dobře.
Přesto se uvažuje, že dotační podpora plynových kotlů se alespoň částečně navrátí. Na veletrhu Infotherma to naznačil ministr životního prostředí. „Počítám s tím, že vrátíme podporu plynových kondenzačních kotlů nově pod Novou zelenou úsporám Light, tedy seniorům a lidem, kteří mají příspěvek na bydlení a přídavky na děti,“ uvedl během lednového veletrhu ministr Petr Hladík.
Vedle toho ovšem lze načerpat „dotaci“ také od dodavatele energie. Například společnost Primagas letos rozšířila možnosti již dříve poskytovaných příspěvků pro nové odběratele LPG. „Ve výsledku může zákazník redukovat počáteční investici do LPG vytápění snadno o více než 30 tisíc korun, tedy na polovinu. Podmínkou je přechod na LPG z tuhých paliv či elektřiny a odběr čistého propanu po určenou dobu,“ vysvětluje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.
Navzdory nepřesným až zavádějícím informacím ohledně tzv. „konce plynových kotlů“, má plynové vytápění do budoucna perspektivu. „Rok 2029 rozhodně neznamená konec plynových kotlů. S plynem se totiž v navrhovaných hybridních systémech vytápění počítá a fosilní plyny navíc budou postupně nahrazovány ‚zelenými‘ alternativami,“ upozorňuje Ivan Indráček s tím, že LPG lze nahradit nejen pomocí bioLPG, ale dále též například obnovitelným dimethyletherem neboli rDME. Tyto alternativy můžeme již nyní spalovat ve stávajících spotřebičích bez rozsáhlé výměny infrastruktury.
